Pokračování 13. kapitoly
Nenechám tě zapomenout, zašeptal Seth.
Já vím že ne, smrade. Otázkou je, jestli tě budu poslouchat. „Jaku?“ zeptal se Jared. Naštvaně jsem zasténal. Leah, oběhni okruh – jen pro jistotu. Musím si s ním promluvit a chci si být jistý, že zatímco budu člověk, nebude se tu dít nic jiného. Dej mi pokoj, Jacobe. Můžeš se přede mnou přeměnit. Navzdory mé nekonečné snaze jsem tě už stejně nahého viděla - nějak moc mě to nebere, tak se nevzrušuj. Nesnažím se chránit nevinnost tvých očích, snažím se nám chránit záda. Takže odsud vypadni. Leah si odfrkla a potom vystartovala do lesa. Slyšel jsem její drápy zařezávající se do půdy, nutíc ji ještě zrychlit. Nahota byla nepohodlná, ale nevyhnutelná součást života ve smečce. Nepřemýšleli jsme o tom, dokud se k nám nepřipojila Leah. Potom to začalo být nepříjemné. Zabralo jí obvyklou dobu, než dokázala zabránit svojí přeměně pokaždé, když ji něco vytočilo. Všichni jsme ji letmo zahlédli. A nebylo to tak, že nestála za podívání; prostě jenom nestálo za to, když tě později přichytila, jak jsi na to myslel. Jared a ostatní zírali na místo, kde zmizela do křoví, s ostražitým výrazem. „Kam šla?“ zeptal se Jared. Nevšímal jsem si ho, zavřel oči a skládal se opět dohromady. Bylo to, jakoby se vzduch kolem mě chvěl, vytřásal se ze mě v malých vlnách. Zvedl jsem se na zadní nohy přesně v ten správný okamžik, abych byl plně narovnaný, když jsem se vrátil do svého lidského já. „Oh,“ řekl Jared. „Čau, Jaku.“ „Nazdar, Jarede.“ „Dík že se mnou mluvíš.“ „Jo.“ „Chceme, aby ses vrátil, chlape.“ Quil znovu zakňučel. „Nejsem si jistej, že je to tak jednoduchý.“ „Pojď domů,“ řekl, předklánějící se. Prosící. „Můžeme tohle dát do pořádku. Nepatříte sem. Dovol Sethovi a Leah také se vrátit.“ Rozesmál jsem se. „Jasně. Jako bych je o to nežádal už od první chvíle.“ Seth si za mnou odfrkl. Jared to zhodnotil, jeho oči obezřetné. „Takže, co bude teď?“ Přemýšlel jsem o tom víc než minutu, zatímco on trpělivě čekal. „Já nevím. Ale nejsem si jistý, že by se všechno mohlo prostě vrátit do normálu, Jarede. Nevím, jak to funguje – ale nepřipadá mi, že můžu tuhle Alpha záležitost prostě vypínat a zapínat, jak se mi zachce. Je to tak nějak stálý.“ „Stále patříš k nám.“ Nadzvedl jsem obočí. „V jedné smečce nemůžou existovat dvě Alphy, Jarede. Vzpomínáš, jak přiostřený to bylo minulou noc? Instinktivně si navzájem konkurujeme.“ „Takže teď se prostě až do konce života budete poflakovat kolem s těma parazitama?“ dožadoval se odpovědi. „Tohle není tvůj domov. Dokonce už nemáš ani oblečení,“ zdůraznil. „Zůstanete vlky po celou tu dobu? Víš moc dobře, že Leah nemá ráda, když musí jíst v této podobě.“ „Až Leah dostane hlad, může si dělat, cokoli bude chtít. Sama si vybrala tady být. Neříkám nikomu, co má dělat.“ Jared si povzdechl. „Sama moc mrzí, co ti udělal.“ Přikývl jsem. „Už se na něj nezlobím.“ „Ale?“ „Ale nevrátím se zpátky, ne teď. Počkáme a uvidíme, jak se to vyvine. A budeme dávat pozor na Culleny tak dlouho, jak jen se nám to bude zdát nezbytné. Protože, navzdory tomu co si myslíte, tohle není jen o Belle. Ochraňujeme ty, kteří by měli být ochraňováni. A to se vztahuje i na Culleny.“ Přinejmenším aspoň na většinu z nich. Seth v souhlasu tiše zaštěkal. Jared se zamračil. „Tak to tady už potom není nic, co bych ti mohl říct.“ „Teď ne. Uvidíme, jak to všechno půjde.“ Jared otočil hlavu k Sethovy, soustředíc se teď pouze na něj. „Sue mě požádala, abych ti řekl – ne, abych tě poprosil – aby ses vrátil domů. Má zlomené srdce, Sethe. Je úplně sama. Nechápu, jak jí to s Leah můžete dělat. Takhle ji opustit, když váš táta sotva zemřel –“ Seth zakňučel. „Klidni to, Jarede,“ upozornil jsem ho. „Jen mu ukazuju, jaké to je.“ Odfrkl jsem si. „Jasně.“ Sue byla tvrdší než kdokoli, koho jsem znal. Tvrdší než můj táta, tvrdší než já. Dost tvrdá na to, aby hrála svým dětem na soucit, pokud by je to dokázalo dostat domů. Nebylo od ní fér takhle se Sethem manipulovat. „Sue o tomhle ví už několik dlouhých hodin, že? A většinu z té doby strávila s Billym, starým Quilem a Samem, ne? Jo, jsem si jistej, že se úplně topí v samotě. Samozřejmě, že pokud chceš, můžeš odejít, Sethe. To přece víš.“ Seth začenichal. O vteřinu později našpicoval uši k severu. Leah musela být blízko. Pane Bože, ona byla vážně neskutečně rychlá. Dva údery mého srdce a smykem zastavila v houští jen několik metrů od nás. Doklusala k nám a zaujala místo před Sethem. Nechala čenich ve vzduchu, velice zřetelně se nedívala mým směrem. To jsem oceňoval. „Leah?“ zeptal se Jared. Setkala se s jeho upřeným pohledem a sotva viditelně vycenila zuby. Jared nevypadal překvapený jejím nepřátelstvím. „Leah, ty víš, že tady nechceš být.“ Zavrčela na něj. Hodil jsem po ní varovným pohledem, který ale stejně neviděla. Seth zakňučel a šťouchnul do ní ramenem. „Promiň,“ řekl Jared. „Nejspíš bych neměl předpokládat. Ale tebe s pijavicemi nic nesvazuje.“ Leah se po zralém uvážení podívala na svého bratra a následně na mě. „Takže chceš dohlížet na Setha, chápu,“ kývl. Jeho oči se mihly ke mně a znovu se vrátily k ní. Pravděpodobně přemýšlel o tom druhém pohledu – přesně jako já. „Ale Jake nedovolí, aby se mu něco stalo a Seth se nebojí tady být.“ Jared se zašklebil. „Tak jako tak, prosím, Leah. Chceme tě zpátky. Sam tě chce zpátky.“ Leah škubla ocasem. „Sam mi řekl, abych škemral. Doslova mi řekl, abych si kleknul, když budu muset. Chce tě doma, Lee-lee, tam kde patříš.“ Viděl jsem, jak sebou Leah trhla, když Jared použil přezdívku, kterou jí kdysi dávno Sam vymyslel. A potom, když dodal ty poslední tři slova, naježily se jí chlupy a skrz zuby ze sebe vydala dlouho nekončící proud vrčení. Ani jeden z nás nemusel být v její hlavě, abych slyšel všechno to proklínaní na jeho adresu. Téměř jste mohli slyšet neslušná slova, která použila. Vyčkal jsem, dokud neskončila. „Risknu ztrátu své končetiny a řeknu, že Leah patří kamkoli, kde si přeje být.“ Leah zavrčela, ale když probodávala Jareda pohledem, usoudil jsem, že to byl její souhlas. „Podívej, Jarede, jsme stále rodina, jasný? Dostaneme se přes tuhle krizi, ale než se tak stane, pravděpodobně byste měli zůstat na svém území. Jen aby nedošlo k nedorozuměním. Nikdo nechce rodinou rvačku, nemám pravdu? Sam to taky nechce, že ne?“ „Samozřejmě že ne,“ odsekl Jared. „Zůstaneme na našem území. Ale kde je tvoje území, Jacobe? To upíří?“ „Ne, Jarede. Momentálně jsem tak trochu bezdomovec. Ale neměj obavy – takhle to nepůjde donekonečna.“ Nadechl jsem se. „Už moc času… nezbývá. Dobře? Potom Cullenovi nejspíš odejdou a Seth a Leah se vrátí domů.“ Leah a Seth společně zakňučeli, jejich čenichy se synchronizovaně otočily mým směrem. „A co ty, Jaku?“ „Zpátky do lesů, myslím. Opravdu nedokážu tvrdnout v blízkosti „Co když si budeme potřebovat promluvit?“ zajímal se Jared. „Vytí – ale zůstávejte za hranicí. My přijdeme k vám. A není potřeba, aby vás Sam posílal tolik. Nehledáme boj.“ Jared se zamračil, ale přikývl. Nelíbilo se mu, že jsem pro Sama stanovoval podmínky. „Uvidíme se, Jaku. Nebo ne.“ Polovičatě na mě mávnul. „Počkej, Jarede. Je Embry v pořádku?“ Přes obličej se mu přehnal údiv. „Embry? Jasně, nic mu není. Proč?“ „Jen mě zajímalo, proč Sam poslal Collina.“ Bedlivě jsem sledoval jeho reakci, stále podezřívavý že se něco dělo. Spatřil jsem záblesk uvědomění si v jeho očích, ale nebyl to přesně ten druh, který jsem očekával. „Do toho ti opravdu nic není, Jaku.“ „Nejspíš ne. Jen zvědavost.“ Koutkem oka jsem zahlédl škubnutí se, ale nevšímal jem si toho na to, protože jsem nechtěl Quila prozradit. Reagoval na podnět. „Předám Samovi tvoje… pokyny. Sbohem, Jacobe.“ Povzdechl jsem si. „Jo. Nashle, Jarede. Hej, řekni mýmu tátovi, že jsem v pořádku, jo? A že se omlouvám a že ho miluju.“ „Vyřídím.“ „Díky.“ „Jdeme, chlapi,“ přikázal Jared. Otočil se od nás, směřujíc pryč z dohledu, aby se mohl přeměnit, neboť Leah byla stále tady. Paul a Collin mu byli těsně za patami, ale Quil zaváhal. Tiše štěknul a já se k němu o krok přiblížil. „Jo, taky mi chybíš, brácho.“ Přiběhl ke mně, zasmušile sklánějíc hlavu. Poplácal jsem ho po rameni. „To bude v pohodě.“ Zakňučel. „Řekni Embrymu, že mi chybí mít vás dva po boku.“ Přikývl a přitiskl mi čumák na čelo. Leah si odfrkla. Quil vzhlédl, ale ne k ní. Ohlédl se přes rameno na místo, kde zmizeli ostatní. „Jo, jdi domů,“ řekl jsem mu. Quil znovu zaštěkal a rozběhl se za nimi. Vsadil bych se, že Jared v čekání nebyl zrovna super trpělivý. Jakmile byl pryč, horkost se mi z epicentra roztekla tělem a vzdouvala se mi v končetinách. V záblesku žáru jsem byl opět na čtyřech. Už chybělo jen, abys s ním skočil do postele, zachechtala se. Nevšímal jsem si jí. Bylo všechno v pořádku? zeptal jsem se jich. Znepokojovalo mě mluvit k nim, když jsem nemohl slyšet, co přesně si mysleli. Nechtěl jsem nic předpokládat. Nechtěl jsem být v tomhle směru jako Jared. Řekl jsem něco, co jste nechtěli?Neřekl jsem něco, co jsem měl? Byl jsi ohromnej, Jaku! povzbuzoval mě Seth. Měl jsi praštit Jareda, myslela si Leah. Za to bych se fakt nezlobila. Stejně víme, proč Embrymu nedovolili přijít, pomyslel si Seth. Nechápal jsem. Nedovolili? Jaku, viděl jsi Quila? Byl dost zničenej, ne? Vsadil bych se, že Embry je v háji ještě víc. A Embry nemá Claire. Není šance, že by se Quil mohl prostě sebrat a odkráčet z Vážně? To si myslíš? Pochybuju, že by Embrymu vadilo rozcupovat někoho z Cullenů. Ale je to tvůj nejlepší přítel, Jaku. On a Quil by radši byli s tebou, než ti čelit v boji. No, tak to jsem potom rád, že ho Sam nechal doma. Takhle smečka je velká až dost. Povzdechl jsem si. Fajn. Takže jsme za vodou, pro teď. Sethe, vadilo by ti, chvilku na to tady dohlížet? Leah a já potřebujeme vypnout. Zdálo se, že to myslí vážně, ale kdo ví? Možná to bylo jen rozptýlení. Vždycky jsem nebýval tak podezíravý, ale pamatoval jsem si na Samovo přesvědčení. Maximální soustředěnost na zničení nebezpečí, které viděl. Dokázal by využít výhody, kterou mu poskytovala skutečnost, že nám teď dokázal lhát? Bez problémů! Seth byl jednoduše příliš dychtivý udělat cokoli, co mohl. Chceš, abych to vysvětlil Cullenům? Nejspíš jsou pořád tak trochu nervózní. Já to udělám. Stejně jsem to tam chtěl jít zkontrolovat. Zachytili víření obrazů v mém usmaženém mozku. Seth šokovaně vyjekl. Oh. Leah rychle kývala hlavou dopředu a dozadu, jak se snažila vytřást ze své mysli ten výjev. Tohle je jednoduše ta nejbizardnější a nejnechutnější věc, o které jsem kdy slyšela. Ble! Kdybych předtím měla něco v žaludku, teď už by to tam rozhodně nebylo. Jsou to upíři, připustil po minutě Seth, zmírňujíc tak Leahinu reakci. Myslím tím, že to dává smysl. A pokud to pomůže Belle, není to tak zlé, ne? Oba jsme na něj upřeně hleděli. Co? Když byl mimino, máma ho hodněkrát upustila na zem, řekla mi Leah. Patrně na hlavu. Taky měl ve zvyku ohryzávat žebřiny na postýlce. Olovnatá barva? Vypadá to tak, pomyslela si. Seth si odfrkl. Vtipný. Proč vy dva radši nezmlknete a nejdete spát?